Můj den

Jak si představuji dospělost

    Ráno budíček v půl sedmé. Nechce se mi vstávat, přispím si půl hodinky. Vzbudím se v sedm. ,,Jéžiš, to je hodin!" vykřiknu na celý dům a začnu se převlékat do oblečení, kravata ,,Tu ne, ta je špinavá, jinou." (polil jsem se včera kafem, měl jsem latte!) Běžím dolů po schodech mého domu, děti (jedno čtyřleté, jedno jedenáctileté) už jsou oblečeni huňatými bundami, které jim koupila moje manželka.

    ,,Tati, už pojedeme? Rychle rychle!" Opravdu rychle si odskočím na záchod a vezmu si bundu. Stěží si nasadím boty, a utíkám s dětmi do auta.

    ,,Tati, připoutat!" křičí moje čtyřletá dcera. Připoutám ji a rychle nasednu do auta. Chci nastartovat, ale OUHA! Auto nestartuje. Zatracenej krám! Po pěti minutách se ,,krám" nastartuje a vím, že starší dítě přijde pozdě do školy. Manželka samozřejmě ještě chrupe.

Děti pozdě ve škole, já pozdě v práci. Ještě že jsem šéfik. Dám si latte. Jé znovu jsem se polil, kravata zase špinavá, dnes to ale schytalo i sako.

11:00 - Jdu na oběd. Sakra, musím do restaurace, nestačil jsem si zbalit oběd. Nejhorší na tom je, že musím platit za SVOJE peníze. Stovka v čudu.

13:00 - Zvoní mi mobil, starší dítě říká, že si zapomnělo klíče, je mu zima. Tak mu řeknu, ať zajde k sousedům, těm jsme dali náhradní klíč.

17:30 - Jedu dumů, na kruhovém objezdu se málem srazím s ,,tydýtem" a dojedu v 18:15 domů. Dám si studenou večeři, většinou chléb, nebo ojediněle něco teplého. Zapnu televizi a koukám se na zprávy. Uslyším ránu, jdu nahoru zkrotit ty dva raubíře.

21:30 - Jdu říci dětem, aby šli spát.

22:30 - Jdu spát.(Pozor chrápu!)