Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePomsta Gáii matky Země
Autor
guru1
Pomsta Gáii matky Země
Zradil jsi mě člověče,
zklamals na celé čáře,
čistá voda už neteče,
pot ti kape z tváře.
Vítr roznáší tvé jedy,
jsou trpké jako šťovík,
na čele rozkvetly ti vředy,
bůh neslyší tvůj povyk.
Otrávil jsi celý svět,
víly odešly už z lesů,
vesele vzkvétá rudý květ,
pryč je doba plesů.
Jsem Gáia matka Země,
nyní uštědřím ti lekci,
není lítosti již ve mě,
zdrceni budou všichni vědci.
Roztřesu se jako zimnice,
můj dech zničí domy,
voda odplaví ti vesnice,
za všechny mrtvé stromy.
Hrůzou zbělají ti vlasy,
bůh odvrátí svou tvář,
ztichnou navždy lidské hlasy,
zbyde jenom smutná zář.
Rudá tečka v mléčné dráze,
žaluje smutně otci vesmíru,
padla Země, padly hráze,
člověk zaplatil za bezvíru.
2 názory
Je to na můj vkus takové neohrabané, nečisté... Rýmy se střídají s asonancemi, velmi povážlivý je také ryté rytmus. Autor často jako by zoufale hledal rým a v důsledku toho se uchyluje k nejobyčejnějšímu z obyčejného (tváře/záře - zde navíc významově nelogicky; apod.) nebo k novotvarům jako BEZVÍRA. Navíc zde nachápu poměr Boha ke Gaie, předpokládal jsem totiž automaticky, že se ocitáme na poli polyteismu, ale ouha... Další věcí je přílišný didaktický tón textu, ale ten nechci autorovi vyčítat, protože si uvědomuji, že je to postup, který je typický zvláště pro určitá věková období. Celkově bych tedy doporučil pracovat usilovně na formě, možná i načíst něco málo z teorie verše.