Snít o tisíceru spás

Jít a pod nohama cítit jehličí.

Snít a na mracích ze sametu se nést.

Občas ledový vítr, kolem mne si zaskučí.

I když to nečekáš, štěstí se může z nebe snést.

Žít a strachu vysmívat se do tváře.

Bát se, ale nepřiznat si osud.

Jak nádherná prý na pólu plane záře,

Ale není ta zima strašlivá? To posuď.

Radovat se z majetku a podle něj člověka soudit.

Mít strach ze ztráty znamená zapomenout milovat,

A to je jako černou temnotou na vždy bloudit.

Běžet životem a zpívat sladkou píseň,

O lepším světě, který máme v rukou – to záleží jen na nás.

A protože přec každý musel v životě poznat tíseň,

Tak nesmíme pouze snít…

Snít o tisíceru spás.