Věčně hladový rýmy

Bílý mrak pohladil větu

přikryl ji svou kyprou hmotou:

            pohled do oblak

na zákoutí bez jasu

                   a hlasitého smíchu

jdu nocí, nevnímám trasu

                                   a psýchu. 

Skla pokreslená neznámou barvou

    zřejmě hra povedená, bez vítězů

          v opilých barech

              mnoho slov a málo skutků

          děje se dnes.

     Chrchleš hrůzu a děs 

z tabáku, kterým spláchneš

decilitr destilátu.

 

Nápodoba:

   Couvat jak rak pozpátku

dělat si co nechceš

   vypálit na procházku

Svoboda je relativní otázkou

bezzubá pachuť

    kontrakrásou

           buď jak buď

               bez grimasy maskou.

 

,,Jak je to s láskou? ”

ptal se mně defilující zástup

párů. Nemám šajn ani páru.

V pološerém kalu

       to je jiskra

           co nezná hranic

                objetí všehomíra

                    nepopírá nic, nic, nic.

 

              Srdeční pohnutka/síla

       proudící v žilách

či záplata ba bída

   v časech dobrých - zlých

         o lokty opřený

            budeme se na sebe dívat.

Není to prohra

           seč věčný svár bojovníka

ve šlépěji příští

       naděje neskomírá

                  s touhou poslední.

 

 

---