Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seApatheia
Autor
Matěj Bříza
Nehnou se ústa v pražádném boji,
pláč ani smích nezvedne koutky,
nekynou na pozdrav lidskému roji,
nepřijmou ani bezplatné choutky.
Zvuku jsou brány uzavřené,
jen ticho naplní sluchových drah
na prázdné obrazy zaostřené
oči, ty sledují stojící prach.
Kamenná socha prý bez emoce,
co na hluk lidem přispívá ničím,
přesto žije v něm nějaká - dokonce -
duše co roste a hlasitě křičí.
Cestuje vzhůru do větví stromů,
ke kořenům v kruhy spleteným,
šaty i tělo si odloží dolů,
k drobkům ze stolu smeteným.
Sápe se s krví za nehty po kmeni,
na dosah už je ovoce,
právě vstává na stromu temeni
a před ním - jen pohlédni
- tkví špička ledovce.
3 názory
Richard Hrob
28. 03. 2013Pardon, tohle mne ničím neoslovilo.
Ve mě naopak vyvolala;nemluvě o citátu z Wikipedie. Jakobych zakopnul o škopek.