text

Teoreticky vzato se vůbec nenarodila.
Ivanovna byla v naději.
Chodila jako mátoha od dveří ke dveřím celou dědinou.
Snad za to mohla vodka nebo ta horečka, co se ji tou vodkou snažila vyhnat, kdo ví?
Tak nebo tak nemohla najít svou chaloupku.
Jak tohle dopadne? 
Celá uondaná, špinavá, tloukla na okýnka a chtěla rodit.
Něco se jí motalo mezi nohama, zakopávala, křičela vzteky a bolestí.
Vůbec si nevšimla, že už za rohem jí praskla plodová voda a teď táhne svůj outěžek na pupeční šňůře za sebou.
Byla docela namol, upadla do bláta a kopřiv na kraji vesničky a usnula.
Jen občas ji vzbudil, jakoby z dáli, nějaký pláč a výskot.