Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senenajivně najivní
05. 02. 2002
2
0
1052
Autor
slavek
Podej mi ruku svou, ať v mojí vyhoří,
poslechni srdce mé, pro Tebe hovoří,
na tvoji něžnou tvář, chtěl bych se dívat,
s Tebou se probouzet, pro Tebe zívat,
když den byl dlouhý.
Jsi moje naděje jsi moje touha,
s Tebou i chvilka je nádherně dlouhá,
Jsi lístek okvětní, jsi něžná rosa,
jsi světu mého ta největší osa,
kolem se točím.
Chci říct jen mám Tě rád a slova mi schází,
samota ručník zas do ringu hází,
nevím jak na dlouho a to mě mučí,
vždyť život žáky své jen prohrou učí,
co je to bolest.