Babička

Vzpomínání

ta chvíle už je dávno pryč

ale ty jsi umřela

nechala jsi mě tu jako kůl v plotě

já měl čerstvých šestnáct

ty jsi byla obehnána hadičkami

byli jsme sami a já ti dal pusu na čelo

něco jsem ti řekl

to odešlo spolu s tebou

nepřestanu si to nikdy vyčítat

ale vím že jednou mi to řekneš

vokobere byla naše hra

rozdali jsme si pár sirek

a ty jsi vždy prohrála

ty měsíce prázdnin a víkendy

budou v nalezišti mých pamětí

vlídnost a pochopení

by se mohli učit z tvého projevu

proč odcházejí jako první ti nejcennější

ptám se tě

a ty se mi tam nahoře určitě lehce posmíváš

obětovala by ses pro kohokoliv z nás

a řekla bys „hlavu vzhůru“

vidím to živě

ale je mi teskno

chystal jsem se k tomu několik let

ale nebyla odvaha

nevěřím totiž že někdy nějaká slova vyjádří

co všechno jsi pro nás udělala a jaká jsi byla

nepochopí to nikdo jen ty a my

někdo v tom prokletém nebi

k sobě prostě musí čas od času vzít

i dobrou duši

aby vyvážil svět plný parchantů

a já vím že bys byla v první řadě

těch kteří na sebe toto břímě snesou

občas když procházím ulicí

se mi bleskneš před očima

občas když si nevím rady pořád se tě ptám

a vzpomínám na tvá přísloví

na tvé chytré poznámky

na tvůj neotřelý vstup do myšlenek

léta plynou jak velká voda

čas možná zapomene na velké lidi

ale já tě nosím v srdci každý den

a až mě jednou mé děti pohřbí do země svaté

vím že se opět shledáme

obejmeme se

má milovaná

 

ještě se uvidíme

 

ale né dnes

né  

dnes

---