Za ruku

Dlaně si dáme
mít je ke svítání 
v rosu se láme
zas to co svítá mi.

Že my jak ptáci
křídla zármutku 
letíme klecí 
k nebi a smutku.

A je to rudé 
čím světlo hoří
jako od krve
Sírii v moři. 

Oblékám košili 
mou bílou vlajku
ještě jsme opilí 
v růži a rajku.

A je čas přílivů
běží pryč v psovi
tam okny ve zdivu   
den zdvihl kotvy.  

Klepe ti do dveří 
prstů má loď 
učit se bezvětří 
za ruku pojď.