Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNedá si říct
Autor
Marbal Škutin
Sníš a víš,
že na to nemáš.
S níž vzcházíš,
žena, co hledáš.
Dokonalá kráska,
dokonala láska
bezmoc a žal
přes noc začal
pouhou touhou
po něčem,
po lecčem
co chcem zažít.
To jen začít
lehce nechce.
Chlapy lapí
pan klam.
Sníš a víš,
že na to nemáš.
S níž vzcházíš,
žena, co hledáš.
Každou chvíli
srdce kvílí
žalem zkalen
se ocitáš,
neprocitáš
v realitu-
- imunitu.
Kupuješ Milky,
buduješ chvilky
lesklé, v hlavě teskné.
Sugesce všude chce
být tak vážně,
byť vlak vázne
v tunelu černém,
údělu perném.
Sníš a víš,
že na to nemáš.
S níž vzcházíš,
žena, co hledáš.
A ten švihák lázeňský
nešvihne hák do ženský,
radši si dá plzeňský,
žije život bohémský.
Oblepen značkou,
popleten mačkou.
Stává se hračkou,
bezcennou kačkou.
Sníš a víš,
že na to nemáš.
S níž vzcházíš,
žena, co hledáš.
Tak u piva s týpky
tam usíná s vtípky
o ženě, co žene
trpce vpřed, srdce vřed.
Však nemá nic víc,
tak nedá si říct.
Dál sní, básní
věčně slečně.
Než mu paní
zkazí spaní.
5 názorů
Richard Hrob
27. 04. 2013No ty bláho, tak tohle skutečně ne...
Marbal Škutin
26. 04. 2013Ne, nedělám. Myslím to naprosto vážně.
Je to smutné hlavně úrovní rýmů. Ale kdyby ti bylo šest, možná bych to pochválila jako variaci na dětská říkadla.
Co takhle přečíst si něco o teorii verše?