Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Porcelánový nádor

26. 04. 2013
3
4
1023
Autor
Krapet

představte se

Spásu přibíjíme na kříž

nad prahu! nad věže! nad stovky věží...

nad mozky...

 

...labutě táhnou zle oblohou

bílý jsou a mluvit nemohou

 

;jícny metra proudí lidská hmota

proudí, už nemluví, ani slovo!

každý ví že jinak tě
ubijou zobáky a přikryjí křídly;

 

 

melancholie
labutí, labutí,
co táhnou oblohou

a křídly rozeznívají
ten věčnej kovovej tón
co zní korunou

ostrou trnovou


4 názory

Diana
26. 04. 2013
Dát tip
Mám stejný názor jako a2a2a, dobré téma, ale formu jsi nezvládl.

a2a2a
26. 04. 2013
Dát tip

obsahem pro mne sympatické, zpracováním však po celé ploše jaksi snadno čitelné až povrchní, kdy nápad a civilnější jazyk nahrazuješ silnými, ale nijak neozvláštněnými pojmy jako jsou trnová koruna, omšelé labutě, pražské věže. Na druhou stranu tak úplně bez nápadu to není - osobně mne zaujal verš ...spásu přibíjíme na kříž... to má opravdu nápad, podobně ...kovový tón... v kontextu básně.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru