Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTři a půl kroku
Autor
Gymnazistka
Racek zazpíval Amadea
na konec boje
a Ty se díváš na moře
které umřelo s prvním pohledem.
Neboj se.
Krok první,
po pás v bahně
společnosti, která neumí
dýchat, jenom soudit.
Neboj se, pokračuj.
Další krok,
koleny si narazil
na kámen existence
pravda v mřížce krystalu.
Vstávej, zlato.
Třetí krok,
hrana zvoní
nikdo slzu neuroní
pro Tebe, pro mě.
Moře nás obejme, pojď.
Nejtěžší za námi
před námi nekonečně silná
matka Moří čeká na náš sbohem
zkaženosti Suchozemských.
Vem mě za ruku, jestli se bojíš.
1 názor
Poslední sloku bych vymázl =) přijde mi trochu z nutnosti. zbytek je fajný.
Jo a ještě mi trošku vadí jak rozděluješ ty věty, člověk udělá pomlku na konci řádku a pak se podruhé zarazí o čárku... láme to plynulost.
(osobně bych nechal ty slova co k sobě patří na jedné řádce)
viz tady:
Krok první,
po pás v bahně
společnosti, která neumí
dýchat, jenom soudit.
Neboj se, pokračuj.