Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrázdná židle
Autor
Arnor
Na studené zemi
sedím před prázdnou židlí
Rukou se dotýkám neobsazeného místa
myslím na všechny a všechno
Co chybí
Prázdné židle všude kolem nás
černě nalakované dřevo
prázdnou židli neschováš!
V rohu pokoje čeká na svého hosta
škvírkou v přivřených dveřích ji bázlivě pozoruji
Na ní pozvolna snáší se jen prach
Teď židle uprostřed půdy stojí
aby na ni vidět nebylo.
Sluneční paprsky vikýřem padají
ale stále nikdo a nic nesedí
Cítím, jak je prázdná
nevidím ji
Postavil jsem černou židli před dům
za oknem čekám a i ona čeká
Na svého hosta
Před židlí se lidi míjí
každý na ní hledí
ale sednout si nikdo a nic nechce
Vzal jsem židli mezi lidi
Uprostřed náměstí teď stojí
prázdná židle
z věže s hodinami vidím červené střechy a
židli
Uprostřed města plného lidí nikdo a nic sedět nechce
oni prostě jen hledí
Na prázdnou židli
3 názory
ACatGotMyTongue
09. 05. 2013tip!!! ;))
Krásná metafora odvěké samoty mezi lidmi.Prázdná židle v davu.A věčná snaha souznít se všemi. Líbí.
Připomnělo mi to i jinou historku."Z jiného ranku". Když jsme nad ránem odešli z vinárny ovínění i s židlemi. A nechali je na zastávce MHD a za rohem pozorovali, reakce a zda si někdo sedne při čekání. Nikdo si tehdy též nesednul. Zůstaly tam opuštěné. Možná jsou tam dodnes.