Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se3
Autor
gasoufa
Chci se tě zeptat - kde mám se najít?
Hlas začne šeptat a musím si nalít
trochu divné upřímnosti , že jak psi chci lízat kosti.
Tvoje, nebo jeho ? Chci lízat vaše rány.
Sedíme tu se smíchem , vnitřně strašně sami.
A nebo to jsem jenom já, kdo vypíchl vám oči?
Jsem milá, trochu záhadná a doufám, že se nerozskočím
mezi vás dva, mezi pitím. Proč to dělám? Kam se řítím?
Podvedený bez příčiny a nesvedený čeká činy.
Vnitřnosti a nebo těla?Jednou jsem tě skoro měla
a už nevím jak to bylo. Svědomí se semnou bilo.
Mám od něj hlavu rozmlácenou, nejspíš jsem mu špatnou ženou.
Jsem jen jeho! Nikdy tvoje!
Baví tě mý vnitřní boje a trochu se mi posmíváš.
Já Tobě - když se nedíváš.
Až sám z baru půjdeš domů, budeš snít o vlastním skonu
a dál mi přeješ moje štěstí.
Ale já mám ruce v pěsti!
Chci upadnout do bezvědomí, když křičí na mě podvědomí,
že obě strany můžu ztratit. Že nejde utéct, nezaplatit.
Nejde zůstat s čistým štítem, zavřít flašku se závitem
když otevřel´s ji otvírákem, v nočním světě za soumrakem.
Koho se ptát- kde mám se najít?
Asi to nemělo tak na hranu zajít.
Prosím tě nespadni, když lákám tě k pádu.
Sám sebe popadni, nedovol mi tuhle zradu!
Jsem reklamou na sobectví a na podivný city
chci mít všechno jako v dětsví, věřit v pohádky a mýty.
Všechno jen tak na oko. Co vlastně ještě cítím?
Rány pěkně hluboko, mezi naším bytím.
Z jedné strany na druhou, hlavu rychle točím
a není to za duhou. Co dělám to je zločin.
Tak Tě prosím odpusť mi to. I Ty - co moje lži netušíš.
Že nejsem věrná je mi líto, snad mě za to udusíš.
Udusíš mě svojí láskou. A já ti ji zas začnu splácet.
Končím s touhle dvojí maskou, nechci se už k tomu vracet.
Až půjdeš z baru zase sám a já půjdu se svým mužem
vsugeruj si- byl to klam a věz že nejsi mi nic dlužen.
To já Ti dlužím na co nemám a už se toho nedočkáš
dej svou duši jiným ženám a ne na zadních sedačkách.
Tvoje štěstí to mě spálí, až uvidím, že nejsi můj,
ale přeci jen už nejsme malý, dál jako přítel při mě stůj.
Snad to končí tak jak má, nejsem ta, co má být Tvá.