Slyš

Slyš

 

 

Když tančíš v pláči mraků,

sám nahý a prostovlasý,

smutek tě kapkami hladí a nutí tě život zasít.

 

 

Nechť vyhřezlé emoce, plíseň tvého nitra,

zapustí kořeny

a všechny hned zítra,

bez výkřiků a vzdechů budou tu pohřbeny.

 

 

Přízraky mrzké touhy tě svádí, 

byť cestu nechceš si zkrátit.

A převládne nahořklé zapomění,

co z temných mračen nelze už vrátit.

 

 

Z poháru bez vína jen hořkost vytéká

a v rezavém okapu zvoní,

to nevinná tajemství dekoltem kanou,

jak slzy prolité,

na mrtvé růži ti voní.

 

 

Špinavé kaluže s odrazy jazyků,

v nichž topí se zkroucené vášně,

tu snaží se vzlétnout ač bez křídel,

co beznaděj s nicotou odtrhla.

 

Tvuj život končí zde v kašně.

---