Běsi

pozoruju štěpána trofimoviče

a chce se mi zvracet.

žaludek se mi svírá,

potím se a ztrácím vědomí.

pozoruju vlastně sebe.

odešla jsi

a mi zůstala jen prázdnota a zlost.

možná takové,

jako trofimoviči.

prázdnota co se nedá ani chytit.

miluju tě,

i když mě trápíš

a taky nejsi bez viny.

pořád jsi čistější než já.

chci ztratit ty běsy, ne tebe...