Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSOUDRUZI, PONĚVADŽ UŽ TO VYŠLO VE SLOVÁCKÉ JISKŘE,
Autor
eda.maznak.cempirek
tož teda už to začalo!!!
A netřeba se nám žádnému dlúho připravovat, každý z nás přece celú tú dlúhú dobu čeká, nachystaný, kde sa má na podobnú výzvu postavit.
Na naší straně teda nebude žádný, kdo neumí číst, co se především pozná podle teho, že si dotyčný zadá https://www.facebook.com/pages/Duckrabbit-jeho-stopy-ve-ve%C5%99ejn%C3%A9m-intelektov%C3%A9m-prostoru/297563737043955 a na koncu tam kdesi nechá svoje jedno čitelné hajl, teda lajk, jak se dneska říká namísto zdravstvuj, charašo.
Jen si vzpomeňte, kolik tam naráz bude tých lajkú, kolik nás docházalo tenkrát do Hradíšťa do prvomájových prúvodú. Co to tenkrát bývávalo křiku, a dneskaj chodíte dojedneho jak zmoklé slépky, tož, račte se, súdruzi, tým středečním článkem ve Slováckém dni do stavu krúžku ve svojej vůli každý osvěžit!
Už to každý po okresi teda víte, na nedakonickým nádraží bude napříští rok výstava!!!
Ale, pozor, bude, a nebo nebude, soudruzi, ptám se vás, poněvadž teď už všecko závisí enem na nás, na tých nás slováckých súdruhoch.
Nejdřív jim to teda všeckým pořádně nalajkujeme, potem každému okolo sebe, koho známe, o tým povíme, Slovácko tú zprávu musí celé búřit, doslova revolučně kvasit, jak když kdekomu u nás v každým polešovickým sklépku kobylák vře a nebo na Zbořisku u Búčkú v pekárně utíká z kádi chleba!!!
Jakú sme teda dostali do ruky zbraň, jaký kanón na broky, každý nám bude závidět! Jakú výbušninu sme obdaření, a nebojím se řéct atóm, pamatujete si ešče na travex, když sme s ním jako děcka lítali raketami do vesmíru, kdybysme včílkaj okolo té nedakonické výstavy už nic nedělali, co by nám tak asi vzkázal tam seshora ten majór Júrij Gagárin?
S takovú sa nikdy, chlapci, nezvednete, nedojdete tak jako já spasení!
V tým článku v Jiskře http://slovacky.denik.cz/zpravy_region/nedakonice-opustene-nadrazi-jako-galerie-20130613.html tam kdesi píšú, že jediné, co my od státu chceme, sú zabitý králík a zabitá kačena – je to na takovú ohromnú revolucu, jak se po celým naším Slovácku už chystá, soudruzi, je to teda mrtvých moc a nebo málo, já enem dúfám, že takové dva neboráky od tohoto státu vůbec dostanem.
My teda sme připravení, jako sme byli nachystaní odjakživa, stačila enem ta včerejší malá jiskra, enem taková mezi prstami jiskérka, enem tak jaksi sem si lúsknul, soudruzi, a celý ten starý svět se hrútí, kolabuje, mizí v entropické propasti, ale my, co umíme číst, naráz měníme historiju, kupředu levá, za ňu hned pravá, co z teho že zrovna v túto chvílu vjížďá před nedakonický perón plným šusem nákladní vlak od Břeclavi, zpátky už pro nás není, soudruzi, ani ten ni krok!!!
Už to každý po okresi teda víte, na nedakonickém nádraží bude napříští rok výstava!!!
Včilkaj se to teda dozvěděli i všeci gramotní široko daleko.
Kolik jich takových je v celé zemi, poznáme snadno, dyť podle toho, jak moc se nám jich v nezesraných gaťách tu pod článkem s jakúsi vúbec nabídkú přihlásí.
Zdravějú vás, no, přece pašovické chlopé, co teďkom v tých Nedakonicách žijeme.
Velice sme teda zvědavi na ty vaše dvúhlavé výtvory, potvory, jak kdybys viděl toho pradávného boha Janusa jakže dávné pohanské paměti!!!