Stydlín

jako prsty neobratného panice

pronikl Tvůj pohled ke mně.

skoro až krutě tím narušil hranice

mý vlastní privátní země.

 

olížeš všechny mý stopy až do sucha.

ze vzduchu mou vůni saješ.

jsi ohař na lovu, co si mě vyčmuchá,

jsi prapor    a za mnou vlaješ.

 

brodíš se skelnou vatou mýho nezájmu.

barva Tvých očí tak pálí.

rozkrádáš mi duši …jakoby potajmu.

jsi voják ve stráži stálý.

 

v tekutém písku mého hlasu probořen,

až v ústech zrna …nekřičíš.

a jen Tvůj pohled je šťastně ztopořen,

nijak se tomu nevzpříčíš.

co s tím?

jsi stydlín

          jsi stydlín

                   já vím

---