Za nenáviděných hodin chemie jsem sesmolila několik vět, které vám hodlám dnes předvést.

V budoucnosti

Chemie nás přežije,

to ona nás zabije.

Cvok je ten kdo má ji rád,

nám ostatním nedá spát.

 

Políčila na tě past,

pojedeš jen na doraz.

Jedy, jedy, žíraviny,

nemá žádný pocit viny.

 

Poleptá tě, otráví,

připije ti na zdraví.

Na tvém pohřbu ukáže se,

ten koloběh začne zase.

 

Jeden z mála přežije,

vysoký věk dožije,

bude to génius nemalý,

zločiny chemie provalý!

 

Tebe to zpět nevrátí,

ale plány chemie zhatí.

Neovládne celý svět,

slávu na prášky bude pět.

 

Chemie bude zničená,

bude jí svítit červená,

k moci se dostanou prášky,

mrtvých lidí nebudou trošky.

 

Koloběh nikdy nezastavíš,

smrti se jen jednou postavíš.

Nenáviď chemii, nenáviď prášky.

Sedni si k rybníku, pozoruj vážky.

 

Odejdi v pokoji, odejdi v míru,

chytni se peřejí, skoč do víru.

Neboj se chemie v hodinu smrti,

chyť se anděla, jeho peruti.

---