Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se***
Žilami dětských hřišť prorůstá kanyla,
poslední památka na letní deprivaci.
S podzimním úpadkem do tkání rozlila,
smuteční náladu, která se nevytrácí.
Ve vlhkém příboji, co klesá na svodidla,
zrovna když odrůstám s větvemi modřínů,
léta mě zjizvila, duše mi s větrem zřídla,
jsem jako bublina. Že se ti rozplynu?
Až strohá membrána rozpraskne o římsy,
já navždy zahynu. Nevím to! Myslím si…
Unášen pohledem do trhlin z bílých květů.
Co brzy uvadnou jako má představa.
Suchými pestíky každý vjem roztává,
než zmizí ve stoce pod dlažbou lazaretu.
14 názorů
Zelený_ráj
01. 06. 2013vpodstatě všechny nový umělecký směry v naší kultuře vznikaly tak, že nějak reagovaly na styly stávající ... ať už tim, že je ňák přesahovaly nebo se vůči nim vymezovaly porušením nastavených pravidel - takhle se umění vyvíjí ...a to staré se prostě stává historií, kterou tobě podobní pošuci do nekonečna opisují a myslí si, že tím tvoří umění, ale vlastně jenom vykrádají to, co před nimi už udělali jiní. Ale ty si takový tupý hovado, že ti sand nikdy nedojde, že když namaluješ monu lízu stejně jako da vinci, tak tě s tim všude pošlou do prdele. Doporučuju ty jatka
jo a ještě jsem ti chtěl napsat, že seš nejenom hrozně talentovanej básník, ale seš taky hrozně vtipnej. to s tim chobotem je fakt ohromná prdel
Richard Hrob
31. 05. 2013Tohle mne tedy neoslovilo. Pardon.
Whitesnake
30. 05. 2013sedla mi... i řemeslně vcelku ok