Mé temné uličky

Svět co nechápu,

Ve kterém bez radosti tápu,

Jen temné uličky bez světel,

Se svým tichým šelestem,

Vyhýbajíc se svým radostem,

Podléhající svým slabostem.

 

Vypráví mi o životě,

O bláhové dýmotě,

O samotě,

O kruté samotě…

 

Roztříštěné výlohy,

Neměnící své polohy,

Odejdou pryč, kamkoliv,

Jednou… Prý… Kamkoliv.

 

Dlaněmi chladnými,

Prsty - snad vadnými,

Pohledy klamnými,

Hledí na mne zamilovaně.

 

S očima plnýma zrady,

A vzpomínek na pády,

Poznávající své vady,

Nikdy nenaleznou své vrahy.

 

Mé temné uličky,

Mé smutné uličky,

Bez jediné barvičky,

Mé temné uličky.

---