Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePošlu přání po hvězdách
Autor
TomF
Pošlu přání po hvězdách
Slzy skrývající moji vzpomínku,
Černá díra po utrpení vypálená,
snový svět mě volá k odpočinku,
básníkova duše je tak zmatená.
Svět už vážně nemá co nabídnout,
Za peníze si mír v sobě nekoupím,
jak můžou tohle lidé přehlídnout?
Zhrzené pocity, které v sobě utopím.
Snový svět mě pomalu ale tiše zabíjí,
Ale jsem však bezpečně dost daleko,
Od světa, který mi ubližuje, stále ubíjí,
Přál bych si trochu lásky a její mléko.
Není to netvor, co vylézá ze skříně,
Ale padlé království dětství mého,
Ztracené v čase jako můj sen i síně,
Šťastných vzpomínek nevinného.
Vidím dětskou houpačku bez smíchu,
Krb bez ohně, křeslo bez dědečka,
Tráva je černější a noci pohlcují pýchu,
Jako pastýř, vlk a bezbranná ovečka…
Je to jako cítit se sám ale spokojený,
Vlk bez smečky, touží teď po objetí,
Nenávistí a strachem zase odkojený,
Ve velké touze lásky a jejím sepětí…
Žiji pro úsměv a sám nevím pro který,
Přeji si vidět, to ztracené uvnitř mne,
Nechte si své peníze, svůj zlaťák tisícerý,
Kéž spánek smyje slzy z očí ode mne…