kočičí romance

Na pavlači se válely dvě vypelichané kočky,

smrděly i přes dveře jeho bytu.

Nebo to nebyly ony? Tak jak tak měl v pokoji, tedy bytě, smrad po chcankách. Asi i to umyvadlo bez odtoku trochu smrdělo.

V posteli měl teplíčko, od zdi na něj vykukovala krásná zadnička té zrzky co včera potkal.

Chvilku ji jen pozoroval, pak se odvážil psty lehce, by to ani nepoznala, přejet po hebké pokožce.

Byla jako nami papír, jako okvětí rok staré růže v  květníčku na okně.

Pohladil nahé půlky hřbetem ruky. Něco jako elektrický výboj, statická energie, chloupky její i jeho stály jako tykadla mravenců, kteří se připravovali k boji.

Přitulil se, objal ji a tlačil svůj vzrušený pyj mezi ty hebké půlky, k cíli!

Rukou si odhodila vlasy,

mrkla na něj přes rameno, rozlepila oči, rozpité líčidla, vrásky, nějaký hnus pod nosem. Málem se pozvracel, když se na něj usmála.

Včera měl asi litr vína a ňákou becherovku. Achjo.