68. SUPERKOULE - tercína - dílo č. 4

děkuji za rychlou odpověď, feedbacku si cením

tady mne ve vašich očích zradilo studium teorie :D (matné vzpomínky na něj)

- wikipedie psala že jde o deseti a jedenáctislabičné - tedy, nepsala že je to pětistopý trochej - proto jsem psal sylabickou báseň

- hrabák psal, že různé školy přistupují k naplňování metra různě benevolentně a přílišná pravidelnost navozuje pocit strojovosti a tedy nudy (proto jsem nepsal pravidelným trochejem, dělá se mi z něj špatně) - nicméně, dovolil jsem si jeden devíti a jeden jedenáctislabičný verš, u prvního jsem se přepočítal (tam tvá výtka sedí (na druhou stranu to můžeme pojímat jako dva verše o celkem dvaceti slabikách)jamb u kolejí je opravdu mimo, díky 

rýmy moc nevedu, takže je to všelijaké - asi bych měl natrénovat i konsonance . nicméně, zajímavé je, že čeština je velice chudá co do vnímání a typologie rýmů - minimálně na úrovni průměrného čtenáře/psáře - tím chci říci, rozlišují jenom rýmy plné a gramatické

- zajímalo by mne, jestli se někdo další pokusil o tu triádu(tedy, teze-antiteze-synteze (cizí práce jsem četl zlehka, sám ji tam mám jenom v rámci makroformy)) - tedy, jdu se podívat :D

Jé, Marku, já jsem doslala avízo a tak jsem hned odpověděla, ale ne že bych s tebou chtěla soutěžit :-) Určitě bys to uměl vysvětlit líp.

Každopádně kde není zajímavý obsah, forma to nezachrání. Takže tahle báseň se mi moc líbí i přes všechny ty výhrady.

Janina mě předešla, koukám, díky

No, pokud má jít o vázané verše v „předepsané“ klasické formě, jakou je tercína, tak tam by měly být verše deseti- nebo jedenáctislabičné. Ale i kdyby mě ten počet nezajímal, tak určitě budu vnímat, když se délka jednotlivých veršů bude výrazně lišit, jako třeba u prvních dvou (9 a 11). Jde totiž hlavně o pocit pravidelnosti. Stejně tak by měl u vázaného verše být pravidelný i rytmus (střídání přízvučných a nepřízvučných...), ale nechci tady dělat přednášku o metrických systémech. Každopádně pokud první 4 verše víceméně, s přimhouřenýma očima, zachovávají model „přízvuk – nepřízvuk“ (trochej), pak třeba „přesto se topíme...“ z něho vybočuje (tak trochu valčíkově – na tři), a verš „a stelou se pro nás měkké koleje“ dokonce začíná nepřízvučnou dobou, takže nějaká pravidelnost ne-e. No a co se týká rýmů, tak tam se kromě zvukové shody cení i to, když nejsou obě slova stejným slovním druhem (takže třeba rýmy „okolo – sólo“ nebo „tedy je – legie“ jsou dobré, kdežto „život – porod“ už méně – tam je ostatně i slabší zvuková shoda).

děkuji :)

mohl bych poprosit o vypíchnutí konkrétních formálních nedostatků?

Jak píše Janina, chtělo by to trochu řemeslo, ale důležité je, že je fantazie a že je s čím pracovat...

Formálně by se dalo vytknout ledacos, přesto se sem vracím s tipem - tahle báseń mě prostě zasáhla svými překvapivými obrazy, zvlášť první strofa a závěrečné dvojverší.