Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seIcePick
Autor
Anriena
Démony, které jsem si stvořila z lidí, znám jménem. Stále si je pamatuji…
Krysami vyhlodaná lobotomie,
Vím, že mě nezachrání,
Hluboko pohřebená něha,
Naložená do ledové lázně,
Ten pocit neslábne.
Rozbíjí to – sekáčkem a palicí,
Šoustají to – necítí to, nic ji nebolí,
A potupně to krmí – je to jedno, díra se plní krví.
Bohoslužba nad, kterou stoupá kouř a vztek,
Odpusť Bože, v sobě nemám nic než bordel a hněv!
Nutila jsem anděly k peklu, které jim patří,
Místo toho studená želízka chladí, (otoky po provazech - nesnáším kov)
Potřebuji si zapamatovat jediný moment důvěry,
Ale mozek bolí...
6 názorů
Dobrá báseň se značnou expresí i nápaditými obrazy, např. ...pohřebená něha... ....Bohoslužba nad... nebo důrazným využitím zájmena ...to... a navíc připoutá obsahem.
Dobrák Katechista
08. 07. 2013Dokonalé. *
audrey_hepburn
08. 07. 2013svět si pamatuje koncentráky a nezapomene ....
whispermoonlite
07. 07. 2013na mě tvůj expresionismus zkrátka působí, přestože by někdo řekl, že stylově to je stará vesta, dobře známá symbolika apod.
zase je tam několik zvláštních momentů, vedle jiného např. poznámka o alergii na kov. nebo něha naložená do ledové lázně. - slovesa ve 2. strofě. - tahle báseň mi přijde ještě ostřejší, mnohotvárnější než některé předchozí. - obrazy spolu komunkují nejedním směrem. - samotný závěr vyznívá také silně. - zvrstvené jako celek, intenzivní.