Pánu Bohu

Mám na tebe zase spoustu otázek. Proč sem se narodil tady a teď? A jak si mi vybral rodiče? Starší bratr mě pořád tluče, nemohl by si ho nechat zmizet? Kamarádi mi řikají že nejsi, že prý sem hlupák? Ale já i tak vím, že jsi. Vyprávěl mi jeden vousatý pán, že prý si stvořil svět a potom ho opustil. Aby sme měli víc prostoru, říkal. A taky řekl, že stejně jako sud ve kterém bývalo kdysi víno, po vínu stále voní. Já myslím, že tenhle svět voní po tobě. Studna už mě tlačí do zad a ženy s vědry do mne každou chvíli vrazí. 

Ještě ti chci říct Pane Bože! Dělám co můžu. Tvůj .........