Svoboda

Malý plamínek náhle vyletí,

svíčka se samovolně rozsvítí.

Plamínek jemně plápolá,

k sobě mě volá.

 

Vstávám z postele o půlnoci,

nechci vládnout svému srdci.

Chci nechat se zlákat,

nic nebudu říkat.

 

Naslouchám zvukům zvenku,

přehlížím tu silnou bouřku.

ten déšt jak padá na zem,

za svým cílem si jdem.

 

Plamínek venku zeslábl malinko,

svobodné nechávám své srdíčko.

Našlapuji do vlhké trávy a písku,

k plamínku natáhnu svou ruku.

 

Nevím jakou vládne silou,

avšak ovládl vášen mou.

Najednou ticho a tma,

zmateně žmourám očima.

 

Pak se objeví světlo,

to co mě sem zlákalo.

Plamínek stále vyšší je,

ke mě se přibližuje.

 

Napřáhnu se pro něj,

sem nesměj ti co se bojej.

Na kraji útesu stojím,

nad ničím nepřemýšlím.

 

Jen jeden krok dopředu,

ten plamínek má pravdu.

Letím jako anděl po obloze,

už nikdy nezastavím se.

 

Konečně mám tu svou svobodu,

nikdy nepodívám se dozádu.

Plamínku s úsměvem zamávám,

jemnému větru se poddávám.

---