Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se70. SUPERKOULE - "fjara" - dílo č. 2
Autor
soutěž KOULE
Lásku nezahladíš jako stopy v písku
Lásku nezahladíš jako stopy v písku
bez známek podezření
polykal jsem tvá slova
teď pěna
která schne
a tvoří květy jedové
se brzy rozpadne
a vítr ji rozfouká do všech stran
už mi nezavoníš
i kdybys nastokrát chtěla
myslíš že stopy po mne
jdou tak lehce zahladit?
už se nebráním
tu hlubokou rýhu
nenaplníš slzami
mé srdce dopadalo na tvrdou zem
o kameny naráželo a krvácelo
a krev co chtěla do konce dní
po řečišti mého těla
lásku roznášet
teď do písku pod kameny se vsakovala
když předtím po nich klouzala
než jed hadího uštknutí
skrze ústa tvá vnikal do mého těla
kde klikaté rýhy zůstaly
ani silný proud chladivého splavu
neuhasí nikdy už
touhu po čisté vodě
kterou jsi mi z úst vzala
směje se stále tvůj hřích
velké je lásky tvé rozpětí
neví že s chutí hromadí jed
už teď jeho úděl pečetíš
ta cesta těžkou se ti zdála
i když ze mne zbylo jen pápěří
ztratila jsi mou sílu
teď víš proč ses tolik bála
už je mi dobře
jsem tu sám
tam
kde slyšet je jen šumění vln
a čistého vodopádu
skály nade mnou
dívají se za mne až tam
kde jsi tenkrát byla šťastná
že já jsem
pila jsi plnými doušky moc štěstí najednou
a zapíjela mou důvěrou
jsem sám
jsi teď sama
cíl v nedohlednu
a srdce unavené máš
přes velkou bolest ještě netušíš
že
jsi má osudová žena
po svém boku místo jen pro tebe
mám