Kurtizána

Inspircí pro mé verše je srdce stokrát zlomené,
stojím sám na břehu moře, hledíc v země vzdálené.
Jsem další z prokletých básníků,
kam se hrabe Rimbaud s Verlainem,
jsem jen anděl s fleky na triku,
voják s kalamářem a perem.
Taste meče a setněte mi hlavu,
svět stojí za hovno, žádá o nápravu.
Zapalte šípy a sestřelte srdce moje,
jsem voják zoufalý co utíká z boje.
Prý není ctnostná kurtizána,
s níž strávíš noc a dožiješ se rána.
Neptej se, komu zvoní hrana.
Zvoní mě.