Snad si ji přečteš

Je mi smutno z toho, že nemůžu ti psát,
brouzdat s tebou džunglí, hry si s tebou hrát,
rozebírat vesmír, celé dny se smát.

Je mi smutno z toho, že nemůžu být s tebou,
toulat se vesmírem jen tak ve dvou, 
pouze s tebou jsem sám sebou.

Je mi smutno z toho, že neslyším tvůj smích,
že nesmím vídat tvoje krásné oči,
že nemůžu se bavit o snech tvých,
že svět se hrozně rychle točí.

Je mi smutno, ale snad budeš tohle číst,
snad se mi ozveš aspoň v myšlenkách,
snad budu ti zas moct spokojeně příst,
snad budeš moje platonická milenka.