Být

Rosa je v zahradách 
padla jak krev
země je na dosah
oči psů zpěv.

Do snu se probouzí
den vonět po soli
činžovní Kartouzy
to ve zdech zabolí.

Myšlenky za mříží  
ústa pod zámkem
a sebe na kříži 
za sebou zhasnem.

V doteku ulice 
smrti je vzbuzení
s tvářemi Měsíce
stálé nesmíření.

Dávno jsme zemřeli
v dech za skly tramvají 
na popel shořeli
v jiskření trolejí.

Den hoří na střechách  
sládne jak hněv
světlo je v korunách
být v listu krev.