Strom

               STROM,,

           Sedíš  tu  a  pláčeš , pláčeš  nad  svým osudem ,

             zdá  se ti smutný  snad ? 

            Tak  neplač , a osuš  si oči  své ,,vždyt´ 

          dny  jsou tak  krátké , pomíjivé,, 

              Vidíš  ten  strom , co  v parku  zde stojí ,

         větve  své , stářím  k  zemi  kloní , 

             To  on   vyprávět  mohl  by snad  ,

     O  lásce ,  žalu  a  radosti ,  o milencích 

             co  pod  ním  tu  stáli ,  a  na  věčnou  lásku 

     si  přísahu  dali ,

      O  starých  , co  po léta  tu  sedávají  ,

            na  mládí  své  vzpomínají, 

  Tak  smutný  a  sám , tu  ten  strom  stojí ,

      jen  větve  své ,  k  zemi  kloní ,

                   A  tiše  naslouchá  

                          tomu  lidskému  dění,,