Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJdu za tebou
Autor
Klotylda
Měsíc se laská s tmou
A tak i já jdu za tebou
Cestou rozhrnuji jídel zbytky
A odhazuji pýchy zbytky
Pleny mokré jak dnešní den
Oči mám stejné - ten zbytek čert vem
Tam, kde umírá iluze o nás samých
Začíná svoboda
Ber mě nebo nech být
4 názory
Dívka od klobás
19. 08. 2013nie som si istá, či hrdinovia vždy stoja o takúto podrobnú analýzu ich vnútra... myslím, že odkaz je jasný každému, kto číta s otvorenými očami...a dokonca aj dosť odivuhodne podaný....pre mňa veľmi zaujímavé, ale rým zbytky- zbytky mi to nejak ruší.
Co nám chtěl básník říci:
Už na počátku tušíme, že se hrdinka musí svému idolu vnucovat. Rým "tmou" a "za tebou" vnáší do první sloky dostatečnou disonanci. V podobném duchu nás posílí absolutní rým druhé sloky "zbytky" a "zbytky". Jestli náhodou idola neodpuzuje, že se hrdinka brodí zbytky jídla.
Následující sloka mnohé vysvětluje: hrdinka má dítě. To možná idola odrazuje. Nebude to ovšem s tím dítětem tak jednoduché: hrdinak konstatuje, že má oči stejné (jako dítě) a to posiluje víru, že je skutečně matkou dítěte (mater semper innertus), ale ostatní znaky tomu zřejmě odporují ...
Báseň vrcholí zoufalým výkřikem. Nejlepší bude, podle mého názoru, když hrdinka zajde na diskotéku a najde tam někoho, kdo ji uspokojí. Potom se může vrátit k péči o dítě i přes pochybnosti o jeho příbuznosti.