houslový klíč

Ten člověk nikdy nepochopil to, co jsem mu říkal. Nechtěl se přiznat. To se někdy stává.

Brodil se neuvěřitelně hustým těstem v jakémsi dávném sklepení, přičemž občas spatřil ohromné betonové bloky, jež tvořily strop. Těsto neustále houstlo a on se propadal. Snažil se udělat krok, hledal marně pevný povrch v té světle hnědé mase hmoty, jež má ambice stát se potravinou. Rukama se snažil zapřít se, ovšem obě horní končetiny neustále zapadaly do těsta a na jeho tváři byl stále více znát pocit zoufalství. Nad ním ční betonové bloky, jež tvoří strop. Těsto neustále houstne.

Nad vším přemýšlím, když kráčím hustým lesem na okraji něčeho, což je pocit, který si neustále vsugeruji. Ale nechci pochopit, co si neustále říkám a nehodlám se přiznat. Nechápu, proč se mi to pořád stává.

Paprsky slunce prostupující stromy hustého lesa, jímž kráčím, houstnou jako těsto, jímž se neustále brodí. Zápasí s ním, ale ještě nepodléhá. Masa mouky, vody a vajec neustále houstne a má ambice stát se potravinou. Jeho hlava stále vyčnívá ven z těsta, zatímco tělo se postupně ponořuje hlouběji a hlouběji, přičemž pevnou půdu pod nohama nenalézá. Jeho ruce se noří do hmoty. Snaží se svou rukou sáhnout do kapsy, kde má album cizokrajných známek.

Přestávám doufat, že umlknou ty zvuky bubnů, jež si neustále vsugeruji. Odmítám neustále přemýšlet, zatímco houstnou paprsky slunce prosvítající mezi stromy lesa, stejně jako těsto, jímž se brodí.

Čeká, až masa hmoty z mouky, vajec a vody dosáhne betonových bloků tvořících strop. Přesto nepodléhá, i když se brodí dál, pevnou půdu nenalézaje. Cizokrajné známky jistě jednoho dne vystoupají na povrch těsta, jež také jistě dosáhne betonových bloků tvořících strop, přičemž se na ně přilepí.

Omítám přemýšlet a odmítám se přiznat. Nakonec se jistě stromy rozestoupí natolik, aby se mohly houstnoucí paprsky světla plně rozvinout jako těsto, jímž se neustále brodí.