Oranžová noc

Svá chapadla kroutí oranžová noc.

Sžírá celé město z roztříštěných lamp.

V troskách schovává se mokvající moc.

Chráněná mezi žebry hynoucích mamb.

Jako hranol rozlomený světlem.

Duha z odstínů mědi rozléhá se světem.

Při vysílání Měsíce.

Osamělé sochy, jejich prázdné důlky.

Popínají se po zdech zrakem jako mor.

Střeží, střeží bez slepecké hůlky.

Zbývá již pouze sivý, ztrouchnivělý vor.

Temperamentní hlavy plísně, strádající tvor.

Odkapávající likvor.

Jako přesýpací hodiny.