Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRostlinex
29. 08. 2013
0
1
423
Autor
katybuby
,,Díky, už můžete jít. Ano, zvládnu to sama. Ne, nejsem fyzicky postižená. Nashle!"
Uf, konečně ti stěhováci odešli. To si vážně myslí, že si ten Rostlinex neuspořádám sama? Byla jsem rozzuřená. Začala jsem přesouvat nábytek a následně vybalovat krabice. Když jsem byla spokojená, zavřela jsem krám a šla domů.
Druhý den ráno jsem šla zase do krámu. Měla přijít dodávka prvních rostlin. A opravdu! Po půlhodině před Rostlinexem zastavila dodávka a sympatický řidič začal vykládat bedny. Šla jsem mu pomoct. V bednách bylo pár bonsají, jasmínů a tulipánů, ale také velká masožravka. Když řidič s dodávkou odjel, dala jsem rostliny do kotců a naplnila jim misky s jídlem a pitím. Potom jsem je zapsala do počítače a čekala na zakázníky. Nikdo nešel. Tak jsem objednala obojky, vodítka, misky a podobně. Celý první den nikdo nepřišel, ale to se dalo čekat. Budu si muset postavit na ulici nějakou ceduli.
Další den opět nikdo nepřišel, jen nová dodávka růží, gerber, orchidejí atd. Také dorazilo žrádlo a ostatní věci pro rostlinky. A pořád nikdo nešel. Až v šest hodin, když už jsem celá zklamaná chtěla zavírat, ukázala se zákaznice. Byla to starší paní s růží na vodítku. Na první pohled jsem poznala, že růže uvadá.
,,Dobrý den, paní. Potřebujete poradit se svou růží?"
,,Ne" odpověděla žena, ,,chtěla bych si koupit novou květinu, něco dlouhodobějšího, víte?"
,,Tak dobře. Nejdelší život z menších rostlin má asi tato masožravka." řekla jsem a ukázala na květinu, která právě spolkla mouchu.
,,A není to nebezpečné?" ptala se paní vystrašeně.
,,Ne kdepak, masožravky lidi nejí. Tak koupíte si ji?"
.,,Možná, musím se ještě rozhodnout a navíc počkám, až zvadne moje Belinka. Nashledanou."
,,Nashle."
Konečně někdo přišel a chce si koupit nějakou květinu! Ta paní si bude muset pořídit i vybavení, což znamená o to víc peněz.
Byla jsem ráda, že se můj obchod aspoň trochu rozjíždí a v dobré náladě jsem odešla domů.
Paní Novotná (ta s tou růží) si po pár dnech masožravku koupila a zřejmě o tom řekla všem známým, protože od toho dne ke mně chodily spousty zákazníků. Byla jen škoda, že většina z nich chtěla masožravky. O narcisy a jim podobné zájem nebyl. Přemýšlela jsem, jak podpořit i méně nebezpečné kytky, ale nic mě nenapadlo.
Po nějaké době, kdy jsem o malých rostlinách moc nepřemýšlela, se nakonec začaly víc prodávat. Nebylo to ale mou zásluhou, ty malé kytičky byly prostě roztomilé.