SPLAŠKY

Popošel blíž k východu. Ovanul ho prudký chladný vítr a společně s mrzutým zabručením ze sebe setřásl kapky deště, které na něj vichr posměšně naprskal. Samozřejmě deštník nechal v autě, které se mu nyní zdálo zaparkované až příliš daleko. Kapky se měnily v led a on opravdu neměl touhu zmáčet se kvůli dřívějšímu příchodu domů. Stejně ho tam nikdo nečekal. Maximálně tak vyjedená lednička, utahaný gauč a groteskně optimistická televize. Vše je krásné. Lidé se milují, prášky fungují, barevné deštníky chrání před zmáčeným nebem a my se můžeme smát a ukazovat skvěle vybělené zuby díky perfektní značce naší oblíbené zubní pasty. Zavrčel a vrátil se do teplé kavárny obchodního domu. Servírky znudeně  obhlížely stoly a neochotně házely úsměvy na nově příchozí zákazníky. Najednou jich přibylo několik, až se obával, aby si měl kam sednout. Předběhl staršího pána, který tam rovněž směřoval, a rychle se posadil k nejbližšímu stolku. Pán, procházeje kolem, na něj hodil pohrdavý pohled a zahučel na servírku, aby ho usadila. Dál mu nevěnoval pozornost. Co je mu po nějakém starém páprdovi. Ani na něj nikdo nebere ohledy. Nikdy se nikomu nezavděčí, ať už se rozkrájí na sebemenší kousky. Že by ho někdo ocenil? Pochválil? Poděkoval? To už pár týdnů neslyšel. Každý se jen mračí, hůř než to nebe nad nimi, a vrčí nelichotivé poznámky. Tak i on začal oplácet stejnou kartou. Nebude přece jediný, který se potápí. Když ke dnu, tak s co největším počtem těch hajzlů, co mu podtrhli lávku.

Zatímco rozjímal, přeslechl servírčino zdvořilé oslovení. Zdála se mu drzá. Jak si může dovolit zákazníkovi rovnou vnucovat kafe? A ještě se tak posměšně tlemí. Dobírá si ho?

Dobře, jak chceš. Přeladil na výsměch a pustil se do ní. Trochu překvapeně sebou cukla, ale úsměv poslušně zůstal na místě. Místo toho, aby mu vrátila na smeč, se jednoduše omluvila a čekala, co si teda vybere. Prohodil ještě pár nevrlých slov o jejím hloupém postávání, netaktním chování a přiblblém úsměvu než si poručil presso. Poděkovala za objednávku a diskrétně opouštěla bojiště. Takže chce hrát citový souboj. Hodného poldu. On ji ale dostane. Ař vypění , dostane se mu zadostiučinění. Přinesla presso. Vrátil jí ho, že chce piccollo. Přinesla piccollo. Zavrčel, že chce mléko. Přinesla mléko s omluvou a přidala úsměv. Obořil se na ni, jak to že nepodává ke kávě vodu. Přiznala svou chybu a spěšně odběhla pro vodu. Když ji ani tímhle nedostal, musel uznat, že má tvrdého soupeře. Na otázku přejete si ještě něco, jí odpověděl, aby nebyla drzá. Jen co odešla, už ji volal zpátky, že dostal chuť na něco sladkého. Začínalo druhé kolo.

Nechal si vyjmenovat vše, co jejich podnik nabízí. Neobtěžoval se podívat do nabídky. Ptal se na čerstvost, zda doopravdy nedostane včerejší zákusek, jestli dělají domácí palačinky a z čeho, jestli si může vybrat, jak je chce. Zacházel do extrémních detailů, takže servírka musela několikrát odbíhat, aby se zeptala vedoucích. Když už sám nenašel žádnou další vhodnou otázku, vytáhl eso. Přešla ho chuť. Vítězství namalovalo na tváři zářivý úsměv. I když doteď vše respektovala a přijímala s nemiznoucím úsměvem, pojednou začínala rudnout. Buď přitopili v kotli nebo jí  přitopil on sám, což si v této chvíli přál ze všeho nejvíc. Konečně ji dostal. Zhluboka se nadechla a vydechla. Nevyplivla žádnou nadávku. Odpověděla, že nevadí, někdy příště snad. Vykulil oči. Zaskočila ho teda pořádně. Cucl si kávy a ještě než odešla za ní hodil, že mu kvůli ní vystydlo kafe, protože jí to dlouho trvalo. Jen pokrčila rameny a popřála mu hezký den. Už se u něj neukázala. Byl ještě zuřivější. Pršelo pořád stejně intenzivně a on byl uvězněn mezi pohledy, co na něj okolní stoly házely. Cítil se stísněně a strašně podle. Najednou neměl chuť sedět u stolu sám se sebou. Chtěl od sebe odejít, utéct z celého toho prokletého světa. K čertu se všemi! Spěšně zaplatil a vyrazil. Už mu bylo jedno, že promokne. Jako by chtěl vyrovnat teplotu uvnitř s teplotou vně. Popoběhl k autu, odemkl a prudce nasedl. Práskl dveřmi. Soptil. Potřeboval křičet, a tak z ničeho nic začal třást volantem a řval, nadával, proklínal. Až když trochu upustil páry, nastartoval. Ani ho nepotěšilo, že přestalo pršet.