Fascinace

Protože tojejednokdo naší existenciální viny stojí po kolena v padajících klavírech a ledový vodě šanghajského zemětřesení.

    Nemám uječenej hlas a přesto je revoluce za dveřmi.

                  Petrucciani a Ginsberg,

                  Tolstoj a Kropotkin –

Zkrvavělá záda mojí sestry, která byla dcerou své matky a přesto ne tak úplně.

  Marihuana až v létě, ale to bude tak spontánní, že okusování vlastních uší v poezii vykonstruovaného čaje bude vyhlížet-

                                   - ani ne trapně.

Popadni černorudou vlajku a pojedeme do Afriky, rvát se na bulvárech Paříže s nác-kama a čekáním na Jeana V.

  A stejně hvězdy zurčí z jeho sága, plamen do pokousaných náměstí a orgasmickýho pohledu zpoza rohu.

                  Vím to.

A neřeknu Ti nic, stejně jako ty mi nic neřekneš, až z našeho mlčení slastí zařveme pojmenováním, a absurdita toho, že je ráno a baráčníci stepujou jako demonstrace do mezihvězdna.

              Těla se dotkla-

                  Ajajaj!

                  Řvi –

Vyrvi si výraz z obličeje a žongluj mezi flaškami vína a karnevalem znovuzrození.

   Sofa ve stínu šeptá a Evžen se rozhod správně, že si dá ještě brko a tenhle tanec nikdo z nás neumí a tak se po mostech ženou převlečení za vlaštovkya zůstaň si v dlažbě pohřbená, jestli chceš.

         Sjeď se muškátovým oříškem, mýdlem, zopakovaným slovem nebo okem přes palubu.

         Bicí – teď.

Miluju drama a tvorba mě rozžvanila, i když ten klobouk obyčejně nenosím.

         A je-

Vlasy se mi zaplýtají do tužky. Nonšalantně.

     Blbý slovo pro situace.. jako je zažehnutí.

Ginsberg. Ginsberg -

- než mezi nás vstoupil mladý nařvaný fízl šedivé mraky pod modrou prázdnotou pod plynovými lampami a neony a meskalin a půjdu po newyorských ulicích mluvit v autě o své osamělosti.

Osvoboď se a –

---