Kdo jsi?

Já utopil se v Tvých očích,

nemaje stébla, neznaje břehu,

v záři paprsků slunečních

já poznával tvoji něhu.

 

Tvá krása nemá břehu,

a tak se v tomhle nočním jezeru neustále topím,

však neumírám, vlny jeho tančí dechem mým,

já poznával tvoji něhu.

 

Však jediný dotek vše mění v bolest, nicotnost,

jezero krásy v peklo na zemi,

jezero plamenů, v němž nakonec uhořím

Já poznával tvoji krutost.

 

Však na očích máš pásku,

před jiným potají vzdycháš,

a dokonce myslíš, že jsem hloupej,

a ve mně jen hračku máš.

Tož si sbal svý plameňáky a padej.

Já poznával tvoji krutost.

 

---