Říjnu

A tráva jak plameny
bez hnutí hoří
krajina s kameny
se v podzim noří.

Nebe je hladina
pod kterou plujem 
a kapka bezedná
vody ve smutném.

Oči mi odpouští
jemnými hlasy
jíní se rozpouští
jako tvé vlasy.

Ohníčky mrazíku 
holuby pálí
a hadi jazyků  
v ústech mi vstali.

Je ráno odpovím
na vše co chceš
nahoře v listoví 
opadá lež.