Stíny 2.1

Probral jsem se… Tohle probuzení není to, které byste si přáli po krásném večeru stráveném jakkoliv. Tohle nebylo ráno naplněné překvapující snídaní do postele, horkou kávou a vůní čerstvých rohlíků, které, křupajíc ve vašich ústech a roznášejíc nádhernou plnou chuť do vašich úst a posléze celého těla, přinášejí jakousi rohlíkovou životodárnou energii, po které prahnete jako kaktusy po dvacetiletém období sucha. Tohle nebylo ráno, na které byste dlouho vzpomínali se slovy „Ach, kdeže ty loňské sněhy jsou“. To opravdu ne…

Toto ráno bylo něčím jiné. To ano. Bylo jiné v tom, že mě probudila palčivá bolest. Cítil jsem podobnou bolest, jako když by vám nohy přejížděl parní válec. … Inu, zdá se vám to těžké, představit si to… Dobře. Tak si představte, že vám ruce přejíždí osobní auto a jen váhu zdesetinásobte.