Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLáska
Autor
Alat
Smutek a v prsou roztěkaná tma,
mrazí mne v zádech a na zátylku,
Mé unavené čelo a její smutné tváře.
Tak jsme si uvázali k nohám otěže
a do srdcí vkovali lháře.
A teď tu posedává s posměšky,
za oknem horský vítr chladí horké slunce.
V čem se mýlíme, co nás uhranulo?
Byl jsem já první zlý a teď zas ty mne trápíš,
proč už si nechutnáme ani hořce.
Snad nás přešla, a byla tu aspoň chvíli?
Kde jsme jí zapomněli a neměla se zalévat?
V co se změnila, kam jsme jí uložili?
Ve zvyk, ve zvyk se přetavila.
1 názor
Jarmila_Maršálová
10. 10. 2013to je dost smutný, ale zas dobrý, když si to oba uvědomíte... Tak jsme si uvázali k nohám otěže a do srdcí vkovali lháře.***