Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Láska

10. 10. 2013
1
1
534
Autor
Alat

Sedím na druhé straně planety daleko od domova s člověkem s kterým jsme mysleli, že to máme. 

A ono asi ne. 

Smutek a v prsou roztěkaná tma,
mrazí mne v zádech a na zátylku,
Mé unavené čelo a její smutné tváře.
Tak jsme si uvázali k nohám otěže
a do srdcí vkovali lháře.

A teď tu posedává s posměšky,
za oknem horský vítr chladí horké slunce.
V čem se mýlíme, co nás uhranulo?
Byl jsem já první zlý a teď zas ty mne trápíš,
proč už si nechutnáme ani hořce.

Snad nás přešla, a byla tu aspoň chvíli?
Kde jsme jí zapomněli a neměla se zalévat?
V co se změnila, kam jsme jí uložili?
Ve zvyk, ve zvyk se přetavila. 


1 názor

to je dost smutný, ale zas dobrý, když si to oba uvědomíte... Tak jsme si uvázali k nohám otěže a do srdcí vkovali lháře.***


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru