(NE)mám z vás radost!!

No jasně, čtrnáctý únor je tady, všichni jsou vysmátí a září jak mastná čela, mobily pracují na plné obrátky, zaláskovaní šťastlivci z nich mají opuchlé palce, večer možná ještě něco přibyde...Taky jsem myslela že budu dneska HAPPY, i dkyž od nikoho nic nečekám, Valentýna mám ráda, protože alespoň jednou si lidi dokáží dát najevo, že jim na sobě navzájem záleží. Názory typu, že jde o americký přežitek, vynález, výmysl nebo co ještě se snad týkají jen nabubřelých pesimistů, škarohlídů nebo závistivců, z nichž vyvěrá pachuť vědomosti, že se jich to netýká. Valentýn přece nepochází z Ameriky. Snad se tam ujal v takové míře proto, že tamní človíčkové dokáží vyřvávat své city bezostyšně do éteru, desetkrát denně říkají malé děti svým rodičům \"I love you!\", je sice fakt, že tam probíhají lásky typu BH90210, kdy se každý muchluje s každým, ale to je taky projev jisté citové fexibility. Tenhle svátek se, podle mých informací, slaví na počest jednoho ovážného mnicha oddávající za války tajně páry zamilovaných, což se tehdy bůhví proč nesmělo, za coš byl taky náležitě potrestán, smrtí. Kolik lidí by bylo v dnešní době pro lásku ochotno zemřít, aniž by byl obdarován nějakou, ať už známou či neznámou, duševní chorobou?? I když, láska je vlastně taky jakousi formou duševní choroby, která člověka oslepuje, poskytuje mu návaly euforie, zoufalství, štěstí, beznaděje...Jo, myslela jsem že dnes budu veselá a těšit se z radosti projevované ostatními, z lásky obdarovanými. Leč realita předčila mé očekávání, i ty, jenž měly nárok být svým způsobem ze samé radosti smyslu zbavené, seděly už od rána jako pecky, kyselými obličeji dávaly jasně všem přítomným najevo, co si o celé té věci myslí a totálně mi pohnojily náladu...

Díky vám, holky snad bych si měla konečně najít někoho, kdo mi ji zase spraví...