Lampy

Jestli je něco důležitější než pocit
vítězství,
tak je to pocit rozervanosti,
zběsilosti,
co člověka nutí jít
na okraj propasti,
skrz hranu láhve pohlédnout až na samé
dno -
není to zoufalství,
je to jen hledání
sebe sama,
zůstali jsme zaseklí
někde na konci dospělosti -
zdeformovaný obrazy skutečnosti
cejtíme jinak
než pravou skutečnost,
je to přetěžký popsat ty rozlišující detaily,
možná se za nimi skrývá
ta pravá podstata psaní,
asi je to tou tenkou hranicí,
podobně jako když je v ulici světlo
těsně po rozednění,
kdy lampy ještě svítí
a naopak večer
se rozzáří naprosto zbytečně brzo,
říkám si, jestli v tom paradoxu
není skrytý nějaký větší smysl všeho,
na co by se dalo vymluvit,
anebo jen nějakej přesnaživej blbec,
nastavil zbytečnou citlivost snímače.