Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Domov II. 7.díl

16. 10. 2013
0
0
949
Autor
katt-chan

 

Domov II.

7.díl

 

 

Naruto pohotově přirazil dveře od brány a hlídač se o ně rozplácnul. Děti zastavily kousek od dětského domova a vydýchávaly se než dopajdají Naruto se Sasuke. „Všichni v pořádku? „ Ptal se Naruto, když se jim podařilo přilézt, až k nim a pozorně si každého prohlédli, jestli nemají vážnější zranění. Takže jediný kdo dostal nakládačku jsem já a Sasuke no to  není až tak zlé. Oddychl si a podíval se na bratránka, který za tak krátkou chvíli úplně zbělal jak ho bolely zlomená žebrá a pár modřin. „Jo jsme v pohodě, ale musíme sebou mrsknou nebo nás dohoní.“ Zvolal pohotově Kiba a znovu začal utíkat. „A kam vlastně běžíme?“ Sasuke jen přikývl na němou otázku od Naruta a ten pověděl. „ Na policie tou nejkratší cestou!“ Kiba rovnou odbočil a upaloval co mu nohy stačili jen, aby doběhli co nejdřív. Na policejní stanici začali povídat jeden přes druhého, že ani důstojníci nestíhali sepisovat protokol, až teprve , když se Sasuke bolestí a vysílením skácel k zemi všichni utichli. „Co je ti? Musí to bolet zavolejte záchranku!“ Zařval Naruto a držel bratránka za ruku tak pevně až mu zarýval Sasuke nehty do kůže. „To pálí Sasuke přestaň!“ Snažil se uvolnit svou ruku ze sevření, ale Sasuke jí držel moc pevně, klidně by mu jí i rozmáčknul. „Já nemůžu mám v ní křeč.“ Nakonec museli Narutovi pomoct dva Strážnicí, aby mohli vyprostit ruku ze sevření, když se to konečně povedlo přijela záchranka. Ošetřili Sasukeho přímo na místě a dali mu prášky proti bolesti a jeli k dalšímu případu se zlomenými žebry nic nezmůžou. Jen čekat až srostou sami nic víc se dělat nedá. Děti byly odvezeny do jiného dětského domova kde nad nimi budou mít dohled než proběhne soud proti sociální pracovnici. Později budou přiděleny do adoptivních rodin, na které bude dohlížet někdo úplně jiný a dá velký pozor, aby jim nebylo ubližováno. Naruto a Sasuke se doplazili domů ve tři ráno úplně utahaní a bez sil, když viděli, že jsou dveře dokořán rychle se probrali a ostražitě kontrolovali jestli na ně někdo nečíhá, ale nikde nikdo ani Sora neštěkal.

 

V nemocnici zkontrolovala sestra všechny pokoje a jako poslední se podívala na Kakashiho, který se trochu vrtěl na posteli, ale jinak tvrdě spal. Naposledy se podívala do karty a napsala tam, že pokud bude pacient dělat nějaké problémy mají mu dát prášky a nebo injekci na spaní. Ještě se podívala na rozpis rehabilitací, které proběhnou zítra a namířila si to rovnou do sesterny, kde si uvařila hrnek kafe. Vzala do rukou protokol o noční službě a dala se do sepisování. Na oddělení klid, všechny pacienti zkontrolování a proběhla výměna doktorů kvůli neodkladné záležitosti. Dopsala a usrkla horké kafe ze svého oblíbeného hrnku.

 

 

Naruto měl za úkol obejít celý dům a vpadnout do obýváku posuvnými dveřmi ze zahrady, zatímco Sasuke půjde dovnitř hlavním vchodem, aby nemohl nikdo utéct. Stejně mi vrtá hlavou jak se někdo mohl dostat do domu přemýšlel Sasuke a přitom kontroloval nepoškozený zámek u dveří. Zvláštní, ale asi to byl nějaký profesionál jinak by se mu to nepovedlo. Vešel dovnitř a posvítil si baterkou, kterou mu předtím dal Kiba na památku, když je odváželi do dětského domova. Jak se tam asi mají, doufám, že dobře a udělal dalších pár kroků do chodbičky. Narutovi nové boty tady jsou, kdybych šel krást vzal bych si je, ale tenhle zloděj šel asi spíš po penězích.

Oběhl jsem dům a potichu otevřel posuvné dveře, ještě předtím jsem se rozhlédnul po temné zahradě. Stará houpačka o kus dál Sorova prázdná bouda a pár jeho hraček, bez kterých by se neobešel. Všechno na svém místě. No doufám, že až se Sasukemu přiznám nedostanu po tlamě. Jediný od koho bych nechtěl dostat výprask je on dokonce i ten hlídač z dětského domova byl na mě  krátkej a to jsem se vždycky tak bál, že jsem k ničemu a najednou vím čeho jsem schopen a mám síly na rozdávání. Na druhou stranu je to sranda hrát si na detektivy loupeže jen kdybych nebyl tak utahanej. V kuchyni nikdo není to bych poznal i poslepu, protože tenhle terén okolo mojí oblíbené lednice znám z paměti. Vykouknul jsem z poza rohu kuchyně a pohledem se střetl se Sasukeho. Oba jsme na sebe kývli a nahrnuli se do obýváku.

 

Napsala katt-chan

povidkyodkatt.blog.cz


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru