Život

Bůh hraje v našich barvách bělavých a tak zpívejme c'est la vie
pro lásku a na zdraví, než nás život unaví a krásné chvíle zahladí,
když o nás zlá nemoc zavadí, jen láska nás zachrání, navnadí a naladí
a jako povodí nás bez zábran životem provodí a to proto, že s časem závodí,
když se člověk narodí a jeho máma ho porodí, aby přišel k životu a ke zdroji
u kterého se napojí, rodiče mu napoví, ale příběh sám dopoví a dokončí,
než se svět několikrát otočí, určitě párkrát špatně odbočí a poklesne mu obočí
než do cíle doskočí, kde ho obodují rozhodčí, kteří nás pozorují přez velké úbočí,
kde lidé na sebe útočí a to vší silou buldočí proti slabším duším, které tuší,
že jim správně srdce buší a žijí podle pravidel a jak se sluší. Nechceme být přeci slepí ani hluší
k ostatním lidem a přírodě, ale plavme si jako ryby ve vodě, buďme stále v pohodě
a jenom dobré náladě, připraveni na přijetí v rajské zahradě, kde budeme vystaveni neskutečné zábavě,
nemluvme spolu hádavě a nemějme naduto ve hlavě, proto dojdeme brzy k nápravě a k jedné velké záhadě,
že zlo ztratilo žezlo v galaktické správě a to je správně, že v mezihvězdné dopravě musí dojít k opravě
a nápravě, když vyjede vůz na tratě, zasáhnou nás závratě, ale nesmí dojít vědomě ke ztrátě, a proto
cestujme opatrně a ne okatě, to nám stačí ke štěstí bohatě a nemusíme být ve vatě.
Bohatý je člověk rozumem a vědomostmi, to když má zalubem a zkušenosti ve
vší své vznešenosti a počestnosti netouží jen po hojnosti a blaženosti, protože
to zavání zkažeností dnešní vlastní líbezností, když touha po moci a majetku se lidí
zhostí, jsou pak plní zlostí, ikdyž mají dosti, zbyde po nich jenom mnoho holých kostí...