74. SUPERKOULE - oblíbenci - dílo č. 13

Co vím 

Jen málo,
že podzim stromy svléká
že zima se dívá
do daleka
a jaro spáče probouzí

A také, že vše, co vím, se mění
jen rozbřesk
je vždy až po setmění
a že mám v kapse motouzy

Že nikdo svůj stín
snad nepřekročí
a v každém se možná skrývá zločin
nám se však vina 
nechce nést

Že bez humoru i pravda ničí
že nelze být doma v zahraničí
sejít je snadné
ze všech cest

Po nichž bych někam
chtěl jednou dojít
zatím jen tápu
v nerovném boji
žádné rány
však nevracím

Co vím, je fakt,
že si s sebou beru
pouze cestu, jen tu, na mou věru
všichni jsme vlastně žebráci