Kam

Ještě není brzy a není kam vstát
zatím pokoj s okny kolem nenastal
ještě není pozdě probudit se snad
každý na své hvězdě spíme k sobě dál.

Jen rybář loví v dešti kapek bílé ryby
slyším jeho slova, jak zdola nahlas mlčí
a vlasec je třpytem všech mých malých kdyby
jež za mlhy míří vzhůru k nebi z očí.

Jednou v duze najdem město tichem svítit   
vejdem každý dovnitř ze své strany smrti
a poznám tě ve vůni, kterou noc je cítit
najdu tě ve světle, kterým svítí děti.   

A odpustím ti modré ty mně černé viny
o nichž se nám zdálo, že jsou mezi námi
kam plynou všech mrtvých jejich živé stíny
kam otevřu dveře mezi zde a tmami.