Krajkoví motýli

Musím

Tisíce mrtvých prázdných očí lamp a kolemjdoucích

Mrtvých a znovu vzkříšených

Jen proto abychom se mohli smát

Rozervané tesáky přírody šplhající v nebe

Slzy, pohonem industrializace

Slzy, naší práce ovoce

 

Kapky rose po Tvé prolhané tváři

Ten malý křišťál těžce září

Klečíš v rouše Evině

Nahá a krásná ve svém pihatém těle

V kterém soupeří růže a mák.

 

Musím

Jako před tisíci lety

Jako ráno

Maluješ si čarolety

Do svých iluzí a proto

Tebe musím očistit od hříchů

Jednou pro vždy a navždy

Protože si moje všechno.

 

Jitřenka posázela čepel pravdy

Krví a požehnala mi

A já Tě musím očistit od Tvých hříchů

Od atlasu po kostrč Tě nožem otevřu

Načisto, bez krve, bez křiku

Vyletí roje motýlů

Černou krajkou červenou nití

Sešití, pryč letí

Po Tobě nezůstalo víc

Než křišťály slz Tvých.

---