víle noci zas dedikuji

kdes byla, když po nocích temných vzýval jsem matku temnot? kdes byla když rádoby punker po stromech parku pohledem hledal míru ke světu, k životu, k jiskřičce co prosvítí upocený prostěradlo tísně. kdes bylal když nejosamělejší tulení mládě tulilo se k requiemům získávalo virualitu podkožního tuku a plazilo se dál skutečná zkušenost... dvacka na krabicák od týpka kterého požádaly mé očíčka víc než fádní slova... žestě a já, park a já fitneska co dělá dobrý skutek a já vyšlapaný drny a já na kole hledající vajgly

kde byly všechny sympatie? v samotce, díře černé?

a přec jsem byl mikina mnoho mýc jsoucen zažila

černý rozbřesk uprosřed temnoty nejtemnější